|
I když to v týdnu před soutěží vypadalo všelijak, nakonec jsme se
přece jen domluvili a v sobotu ráno jsme nadšeně vyráželi k našim
východním sousedům. Hodiny ukazovaly půl šesté ráno. Naše sestava
byla sice dost netradiční, ale jak jsme se shodli, zůstalo jen
zdravé fanouškovské jádro! A tak jsem se vydal ve „Fanoškovi” na
cestu společně s Nowim a Spacemanem.
Upalovali jsme přes Uherské Hradiště, Nové Město nad Váhom a Piešťany až do Nitry a po cestě sledovali počasí, které se
na náš výlet hodně mračilo. Nakonec začalo i pršet s větrem.
Cestování po pěkných silnicích ubíhalo rychle a tak jsme si mohli
ještě před startem první erzety dovolit omrknout servisní zónu a
trochu si podivočit na příjezdové cestě k ní. Škoda jen, že se
Nowimu nechtělo na déšť, mohli to být pěkné záběry. Servis se
nacházel na zemědělském letišti poblíž Nitry.
A ani dvě RZ nebyly od Nitry příliš daleko. Ta třetí se
jela přímo v areálu místního výstaviště Agrokomplex, kde navíc právě
probíhal mezinárodní autosalón! A to byla rána pod pás, protože
pokud chtěl fanda rally vidět úžasnou podívanou na cestičkách
starého výstaviště, musel zaplatit stovku slovenských korun a stejné
kačky musel vysypat i u brány. Ale na druhou stranu, stálo to za to,
protože podmínky na trati byli díky dešti a vytahanému blátu hodně
náročné a byla to úžasná podívaná!
Bohužel počasí si postavilo hlavu a při cestě do
servisu se obloha otevřela a začalo peklo. Než jsme doběhli z auta
pod stan týmu Honzy Štěpánka, byli jsme jak zmoklé slepice (no
vlastně jako zmáčení kohouti). I když nám soutěžní auta pomáhala
počasí moc nevnímat,bylo to fakt odporné. I samotní jezdci si
stěžovali,že je to boj o život a ne rally.
Při přesunu na další rychlostku jsme nabrali v nějaké
velké kaluži vodu do motoru, dostala se zřejmě až na rozdělovač a
při nízkých otáčkách motor kuckal na tři válce. To byla další
podpásovka.
A jelikož bychom museli čekat na další erzetu ještě
hodinu a z otevřeného nebe padaly trakače, otočili jsme „Fanoška”
směr domov.
Snad by to šlo i vydržet, jenže nás teď čeká ještě
Třebíč a „Semperitka“. A rozhodně bychom nechtěli díky nemoci tyto
dvě soutěže sledovat jen u internetu.
|
